Ražba mincí v Čechách

## Od denárů po groše

Počátky českého mincovnictví jsou spojeny s vládou Boleslava I., za jehož panování byly kolem roku 955 nebo krátce po něm vyraženy první stříbrné denáry. Hlavní mincovnou byla Praha, později se přidaly další, například Vyšehrad, Olomouc nebo Libice. Ve 13. století, za vlády Přemysla Otakara I., byly denáry nahrazeny jednostrannými mincemi tenkého plechu, tzv. brakteáty.

Od denárů po groše

Zásadní zlom přinesla měnová reforma krále Václava II. kolem roku 1300. Objev bohatých stříbrných ložisek v Kutné Hoře umožnil zavedení nové, těžké stříbrné mince – pražského groše. Ražba byla centralizována do nově zřízené mincovny ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře. Pražský groš se díky své kvalitě stal na téměř 250 let jednou z nejvýznamnějších obchodních mincí střední Evropy.

## Od tolarů po korunu

Od tolarů po korunu

Další světově proslulou epochou českého mincovnictví bylo 16. století. Od roku 1518 (oficiální zahájení mincovny 1519 po obdržení mincovního privilegia od krále Ludvíka Jagellonského) začali Šlikové v Jáchymově (německy Joachimsthal) razit velké stříbrné mince, které se proslavily pod názvem jáchymovský tolar (Joachimsthaler), zkráceně tolar. Tento nominál dal jméno mnoha světovým měnám, včetně amerického dolaru. Během habsburské nadvlády fungovalo na českém území několik mincoven (Praha, Kutná Hora, Jáchymov, České Budějovice), které razily různé nominály, jako krejcary a zlatníky.

Po vzniku Československa v roce 1918 byla veškerá ražba mincí pro nový stát soustředěna do Kremnice na Slovensku. Tradice ražby na českém území byla obnovena až po rozdělení federace. V roce 1993 vznikla Česká mincovna v Jablonci nad Nisou, která od té doby razí oběžné i pamětní mince České republiky.