Thaler

Přímým prototypem thaleru byl jáchymovský Joachimsthaler, který od roku 1518 razila mincovna hrabat Šliků v Jáchymově (německy Joachimsthal). První ražba je doložena na základě nálezu prvních razidel z roku 1518; oficiální zahájení mincovny se datuje do roku 1519 po obdržení mincovního privilegia od českého krále Ludvíka Jagellonského. Mince obsahovala přibližně 27,2 g stříbra při ryzosti 93,1 % a hmotnosti celé mince 29,23 g, což odpovídalo již dříve raženému tyrolskému guldengroschenu z roku 1486 a říšskému guldenerovi z roku 1524. Líc nesl postavu sv. Jáchyma, rub českého lva a opis JOACHIMSTHALER LANDESMÜNZE; mince se rychle prosadila v dálkovém obchodu díky stálé hmotnosti a ryzosti, zatímco německé a italské lokální ražby byly proměnlivé.

Joachimsthaler 1518–1520

Klíčový říšský standard přinesla Augsburská říšská mincovní ordonance z roku 1566. Stanovila jednotnou ražbu Reichstaleru, takzvané říšské tolarové mince, v podobě devíti kusů z jedné kolínské hřivny ryzího stříbra (kolem 234 g) – tedy obsah ryzího stříbra přibližně 25,98 g při hmotnosti celé mince 29,23 g a tisícině 833. Reichstaler se ujal jako nejdéle udržovaný standard středověké stříbrné ražby v Evropě a fungoval po více než tři století. Z této normy se odvozují i navazující ražby: nizozemský rijksdaalder, dánský a švédský rigsdaler / riksdaler, švýcarský taler. Reichstaler ovlivnil i severoamerickou kolonii: koloniální Massachusetts a New York přijaly v 17. století reichstalery a španělské pesa de ocho jako oběživo, a slovo dollar se v anglickém prostředí ujalo právě z těchto kontextů.

Reichstaler 1566 a Augsburský standard

Důležitým mezníkem byla rakouská mincovní reforma z roku 1750 (formálně potvrzená konvenční smlouvou z roku 1753), která zavedla takzvaný Konventionsthaler – základní rakousko-bavorský tolar o hmotnosti 28,07 g a obsahu 23,39 g ryzího stříbra (ryzost 833). Z tohoto standardu vychází nejslavnější tolar moderní evropské numismatiky – Marie Tereziin tolar. Mince byla poprvé ražena v roce 1741 s portrétem Marie Terezie a habsburským dvojhlavým orlem na rubu; po její smrti v roce 1780 se nadále razila s pevným datem 1780 jako tzv. Levantský tolar pro obchod s Osmanskou říší, severní Afrikou, Habešem (Etiopie), Adenem a Arabským poloostrovem. V některých regionech Rudého moře a Habeše neuznávali kupci jinou minci než tereziánský tolar ještě ve 20. století. Mince je dosud razena rakouskou mincovnou s datem 1780 a do roku 2000 jí bylo vyraženo přibližně 389 milionů kusů.

Konventionsthaler 1750 a Marie Terezie

Posledním sjednoceným německým tolarem byl vereinsthaler z měnové smlouvy z roku 1857 mezi státy Německého spolku, Rakouskem a Lichtenštejnskem. Stanovila ražbu 30 vereinsthalerů z jedné Zollvereinské libry ryzího stříbra (500 g), tedy 16,67 g ryzího stříbra na minci při hmotnosti 18,52 g a tisícině 900. Vereinsthaler fungoval do sjednocení Německa v roce 1871 a definitivního přechodu na zlatou markovou měnu po reformě 1873; staré tolary cirkulovaly ještě jako 3 marky až do roku 1907. Pro obchodní praxi tyto změny znamenaly konec velké tolarové éry, ale numismaticky je naopak období 1857 až 1873 obdobím nejvyšší kvality tolarové ražby s portréty německých knížat a říšských měst.

Vereinsthaler 1857 a konec ražby

Etymologický odkaz tolaru sahá dál než kterákoli jiná evropská mince novověku. Z německého thaler vznikl v nizozemštině daalder, v dolním nizozemštině daler a posléze v angličtině dollar – dnes oficiální název měny více než dvaceti států světa včetně amerického, australského, kanadského, hongkongského, novozélandského a singapurského dolaru. V ruštině z formy Joachim vznikl jefimok – ruské označení západoevropského tolaru z výchozí varianty na Pskovsku. V češtině označuje slovo tolar jak jáchymovskou ražbu, tak Marie Tereziin tolar a od roku 1991 do roku 2007 též slovenskou korunu označovanou jako slovenský tolar (po roce 1993 přejmenovaná zpět na korunu) a slovinský tolar (1991–2007). Slovo dinar – z latinského denarius přes arabské forma – pak označuje měny řady států Blízkého východu a severní Afriky a etymologicky spadá do širší rodiny od antického denaru přes karolinský denier až k tolaru a dolaru. Sběratelské originální Šlikovy joachimsthalery a první konventionsthalery patří k nejcennějším renesančním stříbrným mincím Evropy.

Etymologický odkaz: tolar, dollar, dinar