Vojenský řád Marie Terezie

## Historie a založení

Impulsem k založení řádu byl výkon polního maršála Leopolda Josefa Dauna v bitvě u Kolína, kde jeho rozhodné velení vedlo k porážce pruské armády. Řád byl od počátku koncipován jako exkluzivní společenství, jehož členové požívali značné společenské prestiže a finančních výhod, včetně povýšení do šlechtického stavu. Statuta řádu byla definitivně potvrzena v roce 1758.

Historie a založení

Řád přetrval zánik Svaté říše římské i napoleonské války a stal se klíčovým symbolem vojenské cti v Rakouském císařství a následně v Rakousku-Uhersku. Udělování bylo vždy vázáno na konkrétní válečné zásluhy a probíhalo až do konce první světové války. Po rozpadu monarchie v roce 1918 již nebyl řád udělován a formálně zanikl v roce 1931, ačkoli jeho nositelé požívali svých privilegií až do smrti.

## Stupně, insignie a podmínky udělení

Stupně, insignie a podmínky udělení

Řád se dělil do tří tříd: Rytířský kříž (Ritterkreuz), Komandérský kříž (Commandeurkreuz) a Velkokříž (Großkreuz). Základní insignií byl zlatý, bíle smaltovaný leopoldský kříž. V jeho středu se nacházel červený medailon s bílým břevnem a iniciálami M. T. F. (Maria Theresia Fortitudini). Na rubové straně byl medailon s iniciálami I. I. F. (Iustitia et Fortitudo). Stuha byla červená s bílým středovým pruhem.

Klíčovou podmínkou pro udělení řádu nebyla pouhá statečnost, ale především úspěšná vojenská akce provedená z vlastní iniciativy důstojníka, která významně ovlivnila výsledek boje. Kandidát musel svůj čin obhájit před řádovou kapitulou, která posuzovala, zda akce překročila rámec běžných povinností. Tento důraz na samostatné a prozíravé rozhodování činil z Vojenského řádu Marie Terezie jedno z nejrespektovanějších vojenských vyznamenání své doby.