Encyclopaedia panovnici
Josef II.
Josef II. (1741–1790) byl císař Svaté říše římské a panovník habsburské monarchie, proslulý svými radikálními osvícenskými reformami. Jako nejstarší syn Marie Terezie vládl nejprve od roku 1765 jako spoluvládce a po matčině smrti v letech 1780–1790 samostatně.
Jeho vláda je synonymem pro tzv. josefinismus, program reforem prováděných v duchu osvícenského absolutismu. Mezi jeho nejvýznamnější počiny patří zrušení nevolnictví v roce 1781, které dalo poddaným osobní svobodu, a vydání tolerančního patentu téhož roku, jenž zaručil náboženskou svobodu nekatolickým vyznáním. Zrušil stovky klášterů, které se nevěnovaly vzdělávací či charitativní činnosti, a jejich majetek použil k financování školství a sociální péče.
Další reformy směřovaly k centralizaci správy, sjednocení právního systému a zavedení němčiny jako jednotného úředního jazyka v celé monarchii. Tyto kroky však narážely na silný odpor šlechty, církve i jednotlivých zemí, které se bránily ztrátě svých tradičních privilegií a autonomie. Josef II. prosazoval své změny často bez ohledu na místní tradice, což vedlo k napětí a povstáním, například v Uhrách a v rakouském Nizozemí.
Historie a reformy
Na konci svého života byl Josef II. nucen mnohé ze svých reforem odvolat. Přesto jeho desetileté panování trvale ovlivnilo vývoj střední Evropy a položilo základy moderního občanského státu. Jeho nástupce, bratr Leopold II., pokračoval v reformním kurzu, avšak s větší opatrností a citem pro kompromis.
V oblasti mincovnictví Josef II. navázal na měnovou politiku své matky, založenou na konvenční měně. Jeho cílem byla další unifikace a racionalizace peněžního oběhu v celé monarchii. Ražba mincí byla soustředěna do hlavních mincoven jako Vídeň, Kremnica, Praha nebo Hall. Zrušil mnohá lokální mincovní práva, aby posílil centrální kontrolu nad měnou.
Mincovnictví a měnová politika
Ikonografie jeho mincí se zřetelně odlišuje od barokní okázalosti jeho předchůdců. Portréty Josefa II. jej často zobrazují v prosté vojenské uniformě a bez paruky, což mělo symbolizovat jeho obraz osvíceného a „službě státu oddaného“ panovníka. Sekularizace církevního majetku poskytla státní pokladně značné množství drahých kovů, které byly přetaveny na mince. Pro potřeby drobného platebního styku zavedl rozsáhlou emisi měděných mincí a pokračoval ve vydávání papírových peněz, tzv. bankocetlí.
Z encyklopedie dál
Další pojmy z kategorie panovnici. Pokračujte v procházení nebo se vraťte do celé encyklopedie.