Mince českých zemí

## Od denárů po groše (10.–15. století)

Nejstaršími mincemi na českém území byly keltské statéry, tzv. duhovky. Systematická ražba vlastních mincí však začala až v 10. století za vlády Boleslava I. s přemyslovskými denáry. Denárové období trvalo až do počátku 13. století, kdy byly denáry postupně nahrazeny jednostrannými mincemi tenkého plechu, brakteáty. Zásadní zlom přinesla měnová reforma krále Václava II. kolem roku 1300. Objev bohatých ložisek stříbra v Kutné Hoře umožnil ražbu nové, těžké a kvalitní stříbrné mince – pražského groše. Ten se na více než dvě stě let stal jednou z nejvýznamnějších měn střední Evropy.

Od denárů po groše (10.–15. století)

## Tolarová a krejcarová éra (16.–19. století)

Další významná etapa českého mincovnictví začala na počátku 16. století s objevením stříbra v Jáchymově. Zde ražené mince, zvané jáchymovské tolary (Joachimsthaler), daly jméno nejdůležitější evropské minci novověku, tolaru, a nepřímo i americkému dolaru. Po nástupu Habsburků na český trůn v roce 1526 se české země staly součástí jejich středoevropské monarchie. Mincovnictví pokračovalo v mincovnách v Praze, Kutné Hoře či Jáchymově, přičemž hlavními nominály byly dukáty, tolary a krejcary. Tento systém přetrval v různých obměnách až do zavedení korunové měny v rámci Rakouska-Uherska v roce 1892.

Tolarová a krejcarová éra (16.–19. století)

## Moderní koruna (20.–21. století)

Se vznikem Československa v roce 1918 byla zavedena koruna československá, která navázala na rakousko-uherskou měnu. Mince první republiky, ražené v Kremnici, jsou považovány za vrchol československého medailérství. Následovalo období Protektorátu Čechy a Morava s nouzovými ražbami z levných kovů a poválečné období, které vyvrcholilo měnovou reformou v roce 1953. Po rozdělení Československa v roce 1993 vznikla současná česká koruna, vydávaná Českou národní bankou a ražená v České mincovně v Jablonci nad Nisou.

Moderní koruna (20.–21. století)