Pražská mincovna (historie)

Počátky pražské mincovny jsou spojeny s vládou prvních Přemyslovců v 10. století, kdy se v areálu Pražského hradu nebo v jeho blízkém okolí začaly razit první české stříbrné denáry. Po centralizaci ražby pražských grošů do Kutné Hory kolem roku 1300 význam pražské mincovny dočasně poklesl. Znovu však nabyla na důležitosti za vlády Jana Lucemburského, který zde zahájil ražbu zlatých florénů, později známých jako dukáty.

Největšího rozkvětu dosáhla pražská mincovna v habsburské éře od 16. století. Stala se hlavním producentem tolarových a dukátových ražeb pro celé České království. Během této doby několikrát změnila své sídlo; působila například v Celetné ulici nebo na Malé Straně. Její provoz byl definitivně ukončen v roce 1856 v rámci centralizace mincovnictví Rakouského císařství do Vídně. Budova mincovny byla následně zbořena v roce 1857.

Historie

Pražská mincovna razila klíčové nominály českého peněžního systému. V raném středověku to byly stříbrné denáry různých typů. Od 14. století se proslavila ražbou zlatých dukátů, které patřily k nejkvalitnějším v Evropě. V novověku se stala hlavním producentem velkých stříbrných tolarů a jejich dílů, stejně jako drobných krejcarových mincí.

Jako mincovní značky používala pražská mincovna různé symboly. V nejstarších dobách nebyly značky běžné, později se objevovaly iniciály mincmistrů. V 18. a 19. století se pro identifikaci pražské mincovny používalo písmeno „C“ a později „PRAG“. Existence a produkce mincovny v hlavním městě byla vždy důležitým projevem suverenity a ekonomické síly českého státu.

Hlavní ražby a význam