Habsburkové

## Historie

Počátek vzestupu rodu je spojen se zvolením Rudolfa I. římským králem v roce 1273. Zásadní zlom pro jejich postavení ve střední Evropě nastal v roce 1526, kdy Ferdinand I. získal českou a uherskou korunu. Dynastie se následně rozdělila na dvě hlavní větve – španělskou a rakouskou. Rakouská větev si udržela titul císařů Svaté říše římské až do jejího zániku v roce 1806.

Historie

Klíčovou postavou byla Marie Terezie, jejíž nástupnictví v roce 1740 vedlo k válkám o rakouské dědictví a založení habsbursko-lotrinské dynastie. V reakci na napoleonské války bylo v roce 1804 vyhlášeno Rakouské císařství, které se v roce 1867 transformovalo na dualistickou monarchii Rakousko-Uhersko. Dlouhá vláda Františka Josefa I. (1848–1916) byla obdobím modernizace i narůstajících národnostních pnutí, která vyvrcholila první světovou válkou. Po porážce v roce 1918 se monarchie rozpadla a poslední císař Karel I. byl nucen odejít do exilu.

## Mincovnictví a měnová politika

Mincovnictví a měnová politika

Z numismatického hlediska je přínos Habsburků značný. Jejich snaha o centralizaci a unifikaci správy se promítla i do mincovnictví. Stáli u zrodu tolaru, když v Jáchymově zahájili ražbu velkých stříbrných mincí, které se staly standardem pro celou Evropu. Provozovali síť významných mincoven, jako byla Vídeň, Kremnica, Kutná Hora nebo Hall v Tyrolsku.

Ikonografie habsburských mincí je rozpoznatelná. Na líci se zpravidla nachází portrét panovníka, zatímco rub nese dvouhlavého říšského orla, později rakouského orla, se znaky jednotlivých zemí monarchie. Mezi významné měnové reformy patří zavedení konvenční měny za Marie Terezie v roce 1753 a přechod na zlatý standard a korunovou měnu v roce 1892. Mince a medaile ražené za jejich vlády představují ucelený a sběratelsky vyhledávaný soubor dokumentující více než 600 let evropské historie.